Postup
<br>
<br>500- 700g žitného chleba typu moskva 100-200 cukru, melasa a nebo sladovit sušené ovoce máta a zázvor pětilitrová sklenice od okurek jogurt, kefírová syrovátka a nebo žitný kvásek<br>
<br><b>POSTUP PŘÍPRAVY</b><br>
<br>Stýská se vám po burčáku a chcete spolu s přicházejícím podzimem vyzbrojit svoje tělo dostatkem těch správných bakterií a vitamínem B? Chcete pít něco zdravějšího, než kupované sladké limonády? <br>Vyrobte si doma tradiční staroruský nápoj - kvas. <br><br><br> Pokud ho nebudete zadělávat droždím, ale pomocí mléčné fermentace, nevznikne vám mírně alkoholický nápoj, ale šumivá limonáda, kterou můžou i děti. <br><br><br>První krok - vytvoření startéru a chlebového základu. <br><br>Bochník starého co nejvíce žitného chleba (ideálně typu moskva) nakrájejte na plátky a v troubě a nebo na topení usušte na topinky. Rozdrobte je do velké, nejlépe vyvařené nádoby a zalijte 3 litry vroucí vody, ve které jste svařili svazek čerstvé a nebo hrst sušené máty.<br><br> Nádobu přikryjte a nechte stát přes noc. Z chleba se stane kaše, mírně se aktivuje kvašení a hlavně se do vody vylouhuje chuť a potřebné látky, ze kterých pak budou přátelské bakterie žít.<br><br>Pokud nemáte aktivní žitný kvásek, tak do cedníku dejte kus čistého starého prostěradla a nebo vyvařený látkový kapesník, vyklopte kelímek malého jogurtu a nebo tři deci čerstvého podmáslí a přes noc nechte vykapat všechnu syrovátku do nějaké misky pod tím cedníkem. V cedníku vám zbude jemné domácí žervé a v misce syrovátka, kterou použijete jako základ na kvas. <br><br>Zceďte namočený chleba - nálev přijde do pětilitrové sklenice od okurek, vyždímaná chlebová kaše je skvělá do kompostu - bakterie mléčného kvašení mu dělají dobře. Do chlebového nálevu dejte syrovátku a nebo pár lžic aktivovaného žitného kvásku.<br><br> Přidejte cukr a nebo větší množství melasy či ideálně sladovitu, který dodá krásnou tmavou barvu a dodá další minerály a vitamíny. Přidejte také hrstičku hrozinek a nebo jiného sušeného ovoce. Není potřeba ho promývat, protože siřičitan, který je na nich jako konzervant pomůže ochránit kvas, aby se v něm neusadily nežádoucí kvasinky či plísně. Také můžete přidat plátky čerstvého zázvoru, citronovou a nebo pomerančovou šťávu a nebo třeba přisypat lžíci melty, která dodá kvasu mimo jiné inulin, který způsobí, že bude kvasit lépe a rychleji. <br><br>Když nálev ochutnáte, měl by vám chutnat a měl by být o něco sladší, než byste chtěli - kvasinky většinu cukru rozloží, sacharozu snědí a fruktozu nechají v kvasu - takže tam toho cukru ve výsledku bude daleko méně. <br><br>Láhev s kvasem zakrytje třeba potravinářskou folií a zagumičkujte a nechte 24 hodin stát při pokojové teplotě. Pokud máte láhev plnou až k okraji, nechte ji stát na nějaké podložce, kdyby to náhodou překypělo. <br><br>Po 24 hodinách kvas opět zceďte přes nějaké husté síto - ideálně přes plátýnko, nalijte do lahví ( pevnější pet a nebo skleněné) a nechte tak 1/4 objemu prázdný. Do každé lahve dejte lžičku cukru, aby kvas vyrobil bublinky, zavřete víčkem a dejte na dalších 24 hodin do lednice. <br><br><br> Třetí den po začátku výroby je tedy kvas připravený k pití, čtvrtý den mívá nejlepší chuť. Výsledkem je sladkokyselá, perlivá limonáda. Nevydrží moc dlouhou, třech dnech čtyřech dnech v ledničce už nebude tak dobrý, jako čerstvý. <br><br> V případě, že chcete dělat verzi pro dospělé s alkoholem, tak kromě syrovátky tam přidejte i aktivovaný kvásek z droždí (je to stejná kvasinka, jako ty, co dělají pivo, či víno - bude to pak kvasit daleko bouřlivěji a je ideální to dělat v demižonu s kvasnou zátkou)<br><br>Pokud vás moje povídání o kysání zaujalo, budu moc ráda, když se podíváte i na můj nový blog, kde se tomu věnuji do větší hloubky a hlavně kvasím všechno, na co přijdu. <br><br>http://zkvaseno.blogspot.cz/