Postup
<br>
<br>Wi, smartflex, vanilkový krém na bariéry a pod potah, mléčná pěna s broskvemi, višňová marmeláda, na růžovo obarvený korpus, bezesná noc.... a spousta zlobení neboť šejdrem šlo úplně vše!<br>
<br><b>POSTUP PŘÍPRAVY</b><br>
<br>Luisinka si vybrala v mé knížce dortů neskutečně vysoký dvou patrový dort, obě patra stejně velká, nahoře milion broskvových růží :-) Ta jsem ji umluvila na rychlé kopretiny. A pak už to šlo z kopce...<br>Nemám vlastně žádnou formu na korpus, peču vše v hrncích Ingenio, špatně jsem si spočítala vejce na výšku a upekla jeden klasický korupus - vysoký nebyl ani trochu, druhý jakbysmet. A tak přišla improvizace, spodní jsem prořezala třikrát. Načež jsem vyrobila nějak příliš lehkou tvarohovo-šlehačkovou pěnu, tj. celý dort se krásně promáčel (chuťově všichni nadšení) na práci tragédie.<br>A pak přišel vrchol. V deset večer před oslavou jsem si teprve všimla, že mi došla potahovka... Zachránila mne má drahá splehlivá a pečlivá švagrová (té tuším neočekávaně nikdy nic nedojde) čímž jí vzdávám hold a za sebe se stydím. <br>A když jsem tu bezinvenční kopretinovou romantiku dodělala, odfoukl se mi na stranách prvního patra potah. Udělaly se mi tam jakoby bubliny, skoro jsem brečela. V půl třetí ráno jsem ho laskala rukama a přemlouvala, aby se k dortu zpátky přitulil.... Pak jsem napsala jméno, abych zjistila, že nejde o čelní stranu dortu... Bez komentáře, ranní hodiny mají na mne strašný vliv. <br>No, Luisinka měla velkou radost, ale já si ten dort vážně neužila....<br><br>